Nikdy jsem nebyl přirozený obchodník

Kluk se staženým žaludkem na stánku táty

Byl jsem hodnocen podle toho, „kolik jsem toho prodal“. Svetry, rukavice, dřevěné hračky, mopy — na pouti, na jarmarku, na vánočních trzích. Prodával jsem hodně. A vůbec mě to nebavilo. Už tehdy jsem si slíbil, že takhle prodávat nechci. Jen jsem ještě netušil, jak jinak.

Podomní prodej a call centrum

Odpověď nepřišla — přišla další škola. Zvonil jsem na zvonky lidem, kteří se večer vraceli z práce. Se sluchátky na hlavě jsem poslouchal jedno odmítnutí za druhým. Každé „ne“ ale byla lekce: jak se nesložit, neztratit odhodlání — a dál hledat cestu, která nebolí.

Já jako podomní prodejce — košile, kravata, stažený žaludek. A parta z tehdejšího týmu.

Vlastní systém prodeje bez tlaku

A pak se to zlomilo. Přestal jsem kopírovat tlačiče a začal prodávat po svém — nebylo mi jedno, jak se cítím já, ani jak se cítí zákazník. Vyvinul jsem si vlastní systém a stal se nejúspěšnějším obchodníkem ve firmách, kde jsem pracoval. Klienti se stávali mými přáteli. A já sebral odvahu a založil první vlastní firmu: JáNěkdo.CZ.

Archivní kousek — moje první školení pod vlastní značkou.

Exit — a na volnou nohu

Firmu jsem vybudoval, dovedl k exitu a poprvé se postavil na volnou nohu. Svoboda chutnala skvěle. Jenže úspěch je návykový — a ambice rostly dál.

Nahoru — a dolů

Kryptoměny, aquaponie, podíl na investiční skupině. Desítky lidí interně, stovky externě — obchody se počítaly ve stovkách milionů a dostali jsme se až do Forbesu. Jenže co letí rychle nahoru, umí i spadnout: nedopadlo to dobře. Byla to nejdražší a zároveň nejcennější škola mého života. A platil jsem za ni něčím, co jsem tehdy ještě neuměl pojmenovat.

„Opravdu jsi žil dobrý život, Martine?“

Pojmenovala to za mě až nemocniční postel. Koukáš do stropu a čekáš, až tě uspí — a pak se uvidí. „Co když umřu? Opravdu jsi žil dobrý život, Martine?“ ptal jsem se sám sebe. Odpověď se mi nelíbila. A věděl jsem, že takhle dál ne.

Nejtěžší obchod mého života

Tak jsem udělal nejtěžší obchod svého života — vyměnil jsem firmy zpátky za život. Sbalil jsem batoh a šel putovat, abych našel sám sebe. A někde na té cestě mi došlo, že to, co jsem celé roky považoval za slabost — moje citlivost — je ve skutečnosti moje největší síla. Rodina, zdraví a svoboda přestaly být tím, co „přijde potom“.

Po prodeji firem — na cestě, kde jsem hledal (a našel) sám sebe.

Metoda empatického prodeje

Z té cesty se narodila Metoda empatického prodeje — pro lidi, kteří mají srdce na pravém místě a nechtějí ho při prodeji zradit: kouče, terapeuty, mentory a experty. Za 17 let jsem byl u několika tisíc obchodních jednání, proškolil přes 2 500 lidí a 150+ leaderů ve firmách jako Vodafone, O2, Česká spořitelna nebo Alza. Dnes všechno, co mě ta cesta naučila — nahoru i dolů — předávám dál.

Spoustě lidí jsem pomohl. A spoustě ne.

To mi nedalo spát. Vždycky, když se lámal chleba — zvednout telefon, natočit video, říct si o cenu — něco lidi zastavilo. A nebyly to chybějící techniky. Šel jsem proto hlouběji: do principů psychoterapie, kognitivně-behaviorální terapie a neurověd, abych zjistil, co se v nás v těch momentech skutečně děje. Tak vznikly 4 brzdy — odvaha, sebevědomí, hranice a disciplína.

Komunita — a kniha Trauma v podnikání

Dnes stavím Komunitu empatického prodeje — místo, kde se srdcaři učí prodávat efektivně a přitom lidsky. A píšu knihu Trauma v podnikání: o tom, co podnikání dělá s duší a o čem se mezi podnikateli mlčí. Protože můj příběh není výjimka. Jen se málokdy vypráví nahlas.